Centrum Synodos v malebné obci Malá Bystřice
Centrum Synodos v malebné obci Malá Bystřice
ruce
Chata Alpina
Tábořiště
Společenská budova s kuchyní
Venkovní posezení s krbem
Táborové chatky
Hřiště

Tipy na turistické výlety

Obec Malá Bystřice je malou podhorskou obcí, která se nachází v severozápadní části Vsetínských vrchů, jihovýchodně od údolní přehrady Bystřička v nadmořské výšce 380–841 m n. m. Největším bohatstvím obce je krásná valašská krajina, v níž se střídají lesy, horské pastviny, obydlí a chatové osady. Vrcholy a kopce nabízí nádherné výhledy do okolní krajiny.

Nejnižším bodem obce je hladina údolní přehrady Bystřička (380 m. — část katastru prochází koncem přehrady) a nejvyšším je Vsacký Cáb (841 m.). Turisticky významný je vrch Santov (620 m.), o kterém se zpívá i ve známé valašské lidové písni (Na Santově kopec, roste tam jalovec).

VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA

VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA

Údolní nádrž na potoku Bystřička se nachází v zalesněném kopcovitém terénu. Přehrada leží 3 km od našeho areálu.

CÁBSKÉ JEZÍRKO

CÁBSKÉ JEZÍRKO

Cábské jezírko se nachází v katastru obce Malá Bystřice, asi 4 km jihovýchodně od jejího centra v místní části zvané Vaculov.Cábské jezírko se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy, což řadu turistů mýlí a ti pak tuto část Vsetínských vrchů považují za Moravskoslezské Beskydy. K jezírku nevede značená turistická značka ani cyklotrasa, ale pouze lesnická cesta údolím říčky Malá Bystřička.Vzdálenost vzdušnou čarou: 3 km JV z centra obce Malá Bystřice,Pěšky: není značená trasa, na kole: není značená cyklotrasa, autem: dojezd možný jen do obce, GPS souřadnice Loc: 49°23'4.392"N, 18°4'47.047"E

NAUČNÁ STEZKA JANA KARAFIÁTA

NAUČNÁ STEZKA JANA KARAFIÁTA

Naučná stezka je věnovaná Janu Karafiátovi, autorovi pohádkové knihy Broučci. Na 16 panelech stezka představuje historii a přírodu území mezi Valašským Meziříčím a přehradou Bystřička. Je vhodná pro pěší - délka trasy je 14 km.

BAŤOVA NAUČNÁ STEZKA

BAŤOVA NAUČNÁ STEZKA

Je dlouhá přibližně 16 km a na 12 zastaveních představuje přírodní i historické zajímavosti této části Vsacka. Město Vsetín ve spolupráci se slovenskou obcí Pruské přichystalo pro turisty novou naučnou stezku, vedoucí z údolí Jasenice na Vsacký Cáb a k Cábskému jezírku. Stezka byla pojmenována na počest nedávno zesnulého Tomáše Bati, protože vede převážně po lesních pozemcích Baťovi rodiny.

VRCHOL ZÁMČISKO - KLENOV

VRCHOL ZÁMČISKO - KLENOV

Skalní hrad na vrcholu Klenov nad přehradou Bystřička. Na centrálním skalisku jsou dochovány záseky pro ukotvení trámů. Lze jej ztotožnit s hradem Vreuntspergkem písemně doloženým r. 1308. Hrad zanikl požárem na počátku 14. století.

NAUČNÁ STEZKA KLENOV

NAUČNÁ STEZKA KLENOV

Tato naučná, přírodovědně-historická stezka má 10 zastavení, měří 7 km a je pojmenovaná podle skalního masivu Klenov, kolem kterého prochází. Je vhodná pro turisty i cyklisty, v zimě i pro běžkaře.

SVANTOVÍTOVY SKÁLY

SVANTOVÍTOVY SKÁLY

Pod vrcholem Štípa, se nachází přírodní památka - pískovcový skalní útvar nazvaný Svantovítova skála. Tento útvar v délce 60 m tvoří skalní zeď rozdělená do 3 věží: Ploutev (nejvyšší s 12 metry), Svatka a Svatoušek. Dnes jsou tyto skály využívány hojně horolezci. Na jejich povrchu najdeme četné druhy mechů a lišejníků. O samotných skálách koluje mnoho valašských pověstí. Řadu z nich si můžete přečíst v knize od Jana Kobzáně - O zbojníkoch a pokladoch. Jedna z těchto pověstí popisuje příběh 3 zbojníků, kteří měli ve skálách tajnou skříš. Když byli dva z nich zajati vojáky a popraveni v Uhrách, jeden postřelený na útěku už nestihl své zlato vykopat. A to tam leží zakopané dodnes...

KOPEC BÚŘOV

KOPEC BÚŘOV

Búřov je vyhlídková hora, její výška čítá 660 m n. m.. Na jejím vrcholu se nachází horská chata Búřov, zvonička a rozhledna. Celková výška rozhledny je 6 m. Je odtud pěkný výhled na západní výběžek Moravskoslezských Beskyd a radhošťskou oblast Beskyd.

Kopec Búřov je také místem, kde se nachází SKI areál Búřov. Jsou zde 3 sjezdařské tratě a také trať běžecká.

PUSTEVNY A RADHOŠŤ

PUSTEVNY A RADHOŠŤ

Nejvýznamnější horské středisko v Beskydech, nazvané podle poustevníků. Turistické objekty zde byly stavěny od roku 1891 podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče a jsou památkově chráněny. Stavby Libušín a Maměnka jsou ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

RADHOŠŤ

RADHOŠŤ

Asi najznámější hora Beskyd (1129 m n.m.). Údajně kultovní místo starých Slovanů a místo uctívání boha Radegasta. Radegast byl prý králem Skytů a Gótů, který na začátků 5. století vpadll do Itálie. Tam byl však poražen, zajat a utracen. Polabští a pobaltští Slované jej pak uctívali jako boha, stavěli mu chrámy a pomníky. Radegast bývá uctíván jako bůh plodnosti. Podle pověsti stála na vrcholu Radhoště pohanská modla Radegastova až do příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří ji zbořili a na její místo postavilli dřevěný kříž. Roku 1868 byl z Radhoště odvezen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Nyní na vrcholu hory stojí poutní dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje z let 1896 - 1898. V roce 1924 k ní byl přistavěn dřevěný ochoz a zvonice (rozhledna). Před kaplí stojí kříž a sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931. Ten je také autorem sochy boha Radegasta, která je umístěna na hřebeni hory.